Já a moje píchací závislost
První piercing byl nos - klasika Bylo to v osmé třídě a píchlala mi to kámoška obyčejnou jehlou. V té době jsem vůbec netušila že nějaká kanyla existuje Ve druháku na střední následoval jazyk- Taky mi to píchala kamarádka tentokráte kanylou. Ale pořád jsem nebyla spokojená. tak jsem se rozhodla že budu zkoušet píchat si piercingy sama na sobě. V knihovně jsem si popůjčovala hromadu knížek o bodyartu, denně jsem sjížděla stránky bmezine.com a na lidi co měly nějaký ten "kov" v obličeji jsem se obdivně dívala, až si musely myslet že jsem fakt nějaký úchyl. Můj další úlovek byl o rok později- jediný můj piercing píchnutý ve studiu- industrial. Z chrupavek mám respekt. No a pak už následovalo moje vzestupné píchací období- smiley, brada, tragus, druhý nostril, septum, vertical hood, medusa, bradavky. No za osm let poměrně slušné skóre. Ikdyž v současné době mě zdobí "pouze" 5 piercingů.Stále si připadám že to ještě není ono ale už se zajímám o surface a mikrodermály a někdy mám chvíle, kdy si už připadám na to stará:( Někdy mám období že si píchnu něco opakovaně, většinou smiley-3x, nos 2x, brada 2x jen tak abych nezapomněla na ten můj malinký rituál. Ale tak do měsíce jde většinou ven. Dneska mi táhne na 22 a nejvíc mě těší ty piercingy, které nejdou vidět a vím o nich jenom já a přítel ( no a teď i vy:) . A na co jsem nejvíc pyšná? Že je to moje vlastnoruční práce. Uff mohla bych ještě psát ale už je to myslím dlouhé dost. Martinka
Autorkou článku je Martinka