Moje poprvé
Všechno začalo před dávnou dobou, když se moje kamarádka rozhodla píchnout si sama doma druhou dírku do ucha. Nejdřív jsem si říkala, že je blázen a že s tim určitě bude mít problémy ale pak… Postupem času, jak jsem tak přemýšlela, jsem taky po další dírce zatoužila. Jednoho večera jsem teda vzala jehlu (obyčejnou, na šití), trochu jí přetřela dezinfekcí a… bylo to. Vůbec žádná bolest, nic, říkala jsem si že to je skvělý a najednou se ve mně něco změnilo, probudil se ve mně magor a já si tou samou jehlou píchla v průběhu asi 30 minut další tři dírky. Líbilo se mi být jiná, i když to co já má hodně lidí. Ale moje touha lišit se šla ještě dál. Jednu z dírek jsem začla roztahovat. Neměla jsem roztahovák, tak jsem prostě vzala štětku do uší, seřízla konce a bylo to. Zpočátku to dost bolelo, ale to mi ani moc nevadilo, protože mi je bolest příjemná… Postupem času jsem si do ucha místo štětky dávala čím dál tím širší věci (propisku, atd…) a ted jsem zatím skončila na 8 mm, s tím, že jsem rozhodnutá roztahovat ještě ta do 1 cm. Jak šel čas, vášen pro píchání mě nepřešla a do mojí zatím skromné sbírky ještě pár těch „děr“ přibylo. Labret, uzdička, uši, na čas obočí – to jsou zatím všichni moji milovaní kamarádi, protože rodičům už se tohle moc nelíbí (ale už přemýšlím, kam přijde další ;))
Abych nějak uspokojila svojí touhu, začala jsem píchat piercingy i svým kamarádům a známým (tentokrát už ale kanylou a co nejčistší)…Zatím nikdo neměl žádnej problém, takže jsem ráda.
Na závěr vzkaz pro všechny milovníky píchání – PÍCHEJTE A BUĎTE PROPICHOVÁNI :D
Přihlášení | Registrace | Zapomenuté heslo
Měna: Kč | EUR
Facebook